Maso zdravé či škodlivé?

Další studie o masu, další diskuse a veřejnost se se ptá, co si o tom myslet? 

Tentokrát je to metaanalýza řady studií uveřejněná v Annals of Internal Medicine (americký lékařský časopis vydávaný Americal College of Physicans) provedená mezinárodní skupinou vědců, kteří dospěli k závěru, že lidé nemusí snižovat svou spotřebu červeného a zpracovaného masa.

V posledních několika letech studie po studii ukazovaly na to, že konzumace červeného a zpracovaného masa je pro zdraví špatná. Světová zdravotnická organizace uvádí červené maso jako pravděpodobný karcinogen a zpracované maso jako jistý karcinogen. 

Tyto nové závěry nezpochybňují zjištění možného zvýšeného rizika srdečních chorob a rakoviny v důsledku konzumace masa. Panel mezinárodních vědců v oblasti výživy však dospěl k závěru, že riziko je tak malé a vypracované studie příliš nízké kvality na odůvodnění jakýchkoli doporučení.

A co vlastně nový výzkum říká? Autoři provedli metaanalýzu již vypracovaných studií (Metaanalýza je založena na statistické kombinaci výsledků dříve publikovaných výsledků. Kvalitně provedená metaanalýza má mnohem vyšší stupeň věrohodnosti než jednotlivé studie, protože spojuje vhodným způsobem data z velkého množství pokusných subjektů. Pozn.překladatele)Z té autoři zjistili, že snížení spotřeby nezpracovaného červeného masa o tři porce za týden snížilo celoživotní riziko srdečních chorob, rakoviny a předčasné smrti o přibližně osm procent.

Tato zjištění jsou podobná mnoha dřívějším studiím a nejsou překvapující. Jedná se však o mnohem menší změnu ve zlepšení zdraví, než by bylo dosaženo zastavením kouření, eliminací hypertenze nebo zahájením fyzické aktivity. 

Kde se ale autoři lišili od předchozích studií, bylo to, jak hodnotili výzkum a přínos snížení spotřeby masa pro svá doporučení. Pro hodnocení kvality studií použili standardní lékařskou praxi a zjistili, že jsou předešlé studie opravdu slabé. Kromě toho došli k závěru, že přínos snížení nezpracovaného červeného masa (přibližně o osm procent nižší celoživotní riziko) je malý. Společně následně doporučovali, aby lidé nesnižovali spotřebu masa.

To vedlo vědce v oblasti výživy a veřejného zdraví k rozruchu, studii označili za vysoce nezodpovědnou vůči veřejnému zdraví a vznesli vážné obavy. 

Nutriční věda je chaotická. Většina našich informací vychází ze studií pozorováním, v nichž se vědci lidí ptají, co a kolik toho jedli v daném časovém období (obvykle v předchozím roce), a poté je sledují další roky, aby zjistili, kolik lidí onemocní nebo zemře.

Strava se mnohokrát hodnotí pouze jednou, ale víme, že strava lidí se postupem času mění. Důkladnější studie u subjektů požadují aby hlásili svou stravu vícekrát, tedy berou se zde v úvahu i určité změny v průběhu času. Je však známo, že jednotlivé údaje uváděné o stravě nejsou přesné. Lidé možná vědí, co jedli, ale mají potíže si vzpomenout, kolik toho snědli a ještě méně, jak bylo jídlo připraveno. To vše může ovlivnit nutriční hodnotu jídla a vliv na zdraví.

Článek Scotta Leara – profesora Zdravotních věd na Univerzitě Simon Fraser, USA z října 2019

překlad - Monika Dzingelová, redakčně zkráceno