Léto se blíží, ale nevěste hlavu, společně to zvládneme! Je tu naše VÍTĚZNÁ VÝZVA.

A zase to střevo

Trávení je jeden z nejdůležitějších procesů v našem těle, se zásadním vlivem na naše vyživení, imunitu, zánětlivost, hormonální systém ale i naši náladu či váhu. Přinášime aktuální Lukášův článek ze zimního dvojčísla časopisu Nová regena.

O důležitosti zdravého střeva a mikrobiomu už toho bylo napsáno tolik, že jsem chvíli váhal, zda další článek není zbytečný. Sám jsem střevu jen v Nové regeně věnoval posledních pět let  článků hned několik. Jenže trávení není jen střevo a jeho mikrobiom. Trávicí trubice totiž začíná již v ústech a končí, nepřekvapivě, konečníkem. A až 95 % všech zdravotních problémů (nezpůsobených úrazem či jiným traumatem) má původ někde v tomto úseku.

95 % nemocí?! Jako bych slyšel váš údiv a nedůvěru v tak vysoké číslo. Abychom lépe pochopili jeho význam, pojďme si nejprve shrnout všechny důležité funkce, které trávicí soustava má. Pak se na ně podíváme podrobněji a rovnou si řekneme, jaký může v dané oblasti nastat problém. Jsou to: štěpení a vstřebávání živin, regulace imunitního systému, regulace zánětu, regulace nervového systému a regulace některých hormonálních os.

Štěpení a vstřebávání živin

Asi nejznámější funkce trávicího traktu. Kdekdo by řekl „žaludek stravu natráví a ve střevech se vstřebají živiny“.  Jenže trávení začíná už v ústech, správným žvýkáním a prosliněním každého sousta. Existují doporučení, každé sousto rozžvýkat 40x, aby se dostatečně rozmělnilo a promíchalo se slinami! Ty obsahují trávicí enzymy, které stravu připraví k dalšímu zpracování, začíná díky nim trávení sacharidů a tuků a lysozymy pak ničí bakterie, které se stravou přijímáme. Mnoho trávicích potíží má původ právě zde, v nedostatečném žvýkání. Navíc již v ústech máme první receptory, které vyhodnotí výživovou denzitu a dají signál k vylučování leptinu, hormonu nasycení. Při hltání se tady snadno přejíte a může ovlivňovat vaši váhu!

Rozžvýkané sousto, které by mělo mít kašovitou konzistenci, putuje do žaludku, kde se žaludeční šťávy s obsahem kyseliny chlorovodíkové (hcl) postarají o štěpení bílkovin a usmrcení zbylých bakterií a patogenů. Dnes jsou velmi populární léky, které snižují kyselost v žaludku (ať antacida či inhibitory protonové pumpy), přitom nadbytek hcl je spíše vzácností a naprostá většina klientů trpí tzv.hypochlorhydrií, tedy nedostatkem hcl v žaludku! Dostatek hcl je pro zdravé trávení zásadní – koaguluje bílkoviny k rychlejšímu štěpení; aktivuje enzym, který je pak rozštěpí, ale třeba také chrání vitamín C, umožňuje využití dalších vitamínů (např. řady B) a dokonce i minerálů, například redukuje železo na vstřebatelnou dvojmocnou formu.

V ideálním případě pak natrávenina putuje do duodena, začátku tenkého střeva, kde by měl speciální hlen změnit její ph z kyselého na zásadité, aby se aktivovaly čekající enzymy pankreatu k dalšímu štěpení bílkovin (trypsinogen a chymotrypsinogen), škrobů a cukrů (amyláza) a tuků (lipáza, ta ke své aktivaci ale potřebuje žlučové kyseliny). Tedy spousta klíčových bodů, ve kterých může vzniknout problém.

Různé živiny se pak vstřebávají různými způsoby, pomocí specializovaných transportérů nebo tzv. pasivní difuzí. To si můžete představit jako malé kanálky, kterými daný mikronutrient projde skrz střevní stěnu. To se ovšem neděje v celém střevě, ale každá část je specializovaná na vstřebávání jiných živin. To může být další problematická část.

Na některé potraviny (nebo jejich nedostatačně naštěpené bílkoviny) může reagovat imunitní systém vznikem zánětu. A při zánětu vzniká otok, takže pasivní difuze je znemožněna a podle místa zánětu je pak omezeno vstřebávání některých složek.

Modulace zánětu

Tím se dostáváme k další důležité úloze trávicího traktu, a to je vliv na zánět. Zánět je obranná reakce, pokud vznikne a proběhne správně, například jako reakce na patogenní organismy. Bohužel často vznikne i z jiných příčin, v souvislosti s narušeným střevním mikrobiomem, nedostatečně natrávenými bílkovinami z potravy, porušeným střevním hlenem a tzv. syndromem propustného střeva (o kterém jsem již psal a který je pro vznik onemocnění zcela zásadní a bohužel je častou součástí našich životů). Složitým mechanismem, na jehož vysvětlování nemáme prostor, dojde k chronickému tzv. podprahovému zánětu, který pak nacházíme jako příčinu u autoimunitních onemocnění, atopií, ekzémů, alergií a mnoha dalších nemocí.

Modulace imunitního systému

To vše úzce souvisí s další velmi významnou funkcí našich střev – mikrobiom spolu s tzv. GIT Asociovanou Lymfoidní Tkání tvoří většinu našeho imunitního systému. Zahrnuje mandle, slepé střevo, lymfatické buňky tenkého střeva, ale překvapivě i jícnu, žaludku a samozřejmě i tlustého střeva. Jejich cílem je rozhodnout, zda je daný činitel (nejsou to jen bakterie, ale třeba i vdechnuté pyly, roztoči atd.) bezpečný či nikoliv a následně spustit odpovídající reakci. Jak asi tušíte, špatné vyhodnocení může mít neblahé následky – proniknutí patogenů hlouběji do organismu, alergické reakce, reakce na potraviny (tím spíše, čím nefungují výše zmíněné mechanismy, jako dostatečné žvýkaní, dostatek hcl v žaludku, propustné střevo). Také může docházet k přestimulování imunitního systému a vzniku autoimunitních onemocnění.

Regulace nervového systému

Možná jste někdy zaslechli, že střeva jsou druhým mozkem, odborně se říká enterální nervový systém. Překvapením výzkumu posledních let je, že 2/3 neurotransmiterů (speciální látky, které přenášejí nervové vzruchy a jsou zodpovědné za naši náladu vzniká právě ve střevech, z velké části díky střevním mikrobům. Navíc nervový systém ovlivňuje naše trávení, ve stresu např. zastavuje sekreci trávicích šťáv a zpomaluje pohyb střevních klků, což při dlouhém trvání může mít negativní vliv na mikrobiom. A tak se tak vzájemně ovlivňují a často vzniká začarovaný kruh, ze kterého není snadné se dostat.

Hormonální vlivy

Vše výše zmíněné se nám pak propisuje i do hormonálního systému – zdraví střev, zánět a imunitní systém ovlivňují nadledvinky (a reakce na stres), ty štítnou žlázu (a tím i metabolismus, naši energii a váhu) a ta ve finále zdraví pohlavních žláz, hladiny pohlavních hormonů, tím i plodnost nebo průběh menstruace.

A to stále ještě nejsme u všech kompletních funkcí a jejich vzájemného propojení. Ona „trávicí trubka“, co námi prochází, je fascinující svět mikroorganismů, klků, lymfatických uzlů, receptorů, kyselin a zásad, enzymů, T a B lymfocytů, makrofágů a mnoha dalších faktorů, jejichž vzájemná orchestrální souhra je zodpovědná za naše zdraví.

Naši klienti na klinice jsou často překvapeni, kolik času trávíme povídáním a otázkami zaměřenými na stolici (používáme dokonce obrázky 🙂 ) a všechny pocity, které jejich trávení provází, i když přišli kvůli úplně jinému problému. Najít, která část orchestru hraje falešně, je pak jedním z prvních cílů našich sezení. Naštěstí existuje mnoho testů, které nám s tím pomohou. Pak už je relativně snadné najít vhodné řešení.

Lukáš Bulín

Komentáře
  • Stáhněte si zdarma průvodce low carb programem HUBNU JÍDLEM

    Vaše osobní údaje jsou u nás v bezpečí a budeme je na základě vašeho souhlasu zpracovávat podle zásad ochrany osobních údajů, které vycházejí z české a evropské legislativy. Stisknutím tlačítka vyjadřujete svůj souhlas s tímto zpracováním potřebným pro zaslání eBooku a dalších newsletterů ode nás, které se budou týkat souvisejícího tématu. Svůj souhlas můžete kdykoli odvolat kliknutím na tlačítko ODHLÁSIT v každém zaslaném e-mailu. Zásady zpracovávání osobních údajů Hubnu jídlem
  • Rubriky
  • Nejčtenější