Zázvor na nachlazení – ano či ne?
Podzimní, zimní i jarní období nám kromě radovánek z krásných dnů a aktivit jednotlivých ročních období přináší také mnohá úskalí v podobě prochladnutí, chřipek a často i angín.
Existuje mnoho přírodních či alternativních postupů, jak si s nimi poradit. Rád bych se zaměřil na ty sice známé, ale mnohdy špatně používané. Jedním z nich je zázvor.
Pojďme se na akutní nemoc podívat z pohledu tradiční čínské medicíny. V její terminologii jde o proniknutí vnější škodliviny – větru, do našeho organismu. Jedna stará čínská poučka říká, že vítr je nositelem sta nemocí. A tak vítr může přinést do našeho těla chlad, horkost, vlhkost a další.
U terminologie se na chvilku zastavím – staří Číňané neznali viry, bakterie a imunitní reakce těla. Na základě pozorování tedy nemoci dělili na studené a horké a pokud přišly z venku, spojovali je s větrem, který je do těla zanesl. Tato archaická pojmenování někdy mohou působit až úsměvně.
Pokud nás „napadne“ studený vítr, cítíme bolesti a rozlámanost, zejména kloubů, často máme stažená ramena a ztuhlou šíji, mohou se objevit bolesti hlavy. Velmi prominentní je odpor k chladu a upřednostňování tepla a nepřítomnost pocení. Rýma je řídká, vodnatá. Pokud je kašel, tak s řídkým průhledným hlenem.
V takovémto případě je principem léčby „zahřát vnitřek a vypudit chlad“. Snažíme se vyvolat pocení, abychom otevřely póry a chlad vyhnali z těla. Z v domácnosti dostupných prostředků je to právě zázvor, který může pomoci. Zapomeňte na kousky zázvoru zalité vroucí vodou, ale zázvor vařte. Dejte mu alespoň 20 minut pomalého varu. Tradiční receptura mluví o sedmi plátcích zázvoru. Pro zesílení účinku přidejte malý kousek skořice. Zesílí zahřívací účinek a stejně jako zázvor má prokázané imunostimulační účinky. Takovýto odvar pijeme co nejteplejší a nejlépe v posteli pod dekou, abychom podpořili pocení. Bez medu a citrónu. Citrusům a tropickému ovoci obecně bychom se měli vyhnout, protože jsou chladné povahy, ochlazují a stahují, což v tomto stavu nepotřebujeme. Podobně nám poslouží i různé směsi koření, které jsou štiplavé povahy a vyvolávají pocení. Dobrá je také cibulová šťáva, která zahřívá, vyvolává pocení a rozptyluje chlad. Použít můžeme i silnou česnečku. Jakoby už naše babičky věděly, že česnek zahřívá a vstupuje do dráhy plic. A nezapomeňte přidat majoránku, která je štiplavé chuti a podporuje pocení.
Zcela opačný postup léčby je u napadení „horkým větrem“.
Pokud je tělo napadeno horkým větrem, objevuje se horečka spojená s pocením a velkou žízní, hlavně na studené nápoje. Cítíme odpor k horku, v posteli se odkopáváme, nechceme být přikrytí, naopak chceme chladnou větranou místnost. Vlivem horka dochází k zahušťování tekutin, hleny jsou tedy husté, většinou žluté barvy, objevuje se palčivá bolest v krku, zánět mandlí. Snižuje se množství moči, která je tmavá. Může se objevit i zácpa. Však párovým orgánem plic je tlusté střevo.
V takovémto stavu je nutné „pročistit horko“, k tomu nám z dostupných věcí může pomoci máta. Je studené povahy, tedy ochlazuje a má vztah k dráze plic. Mátu nevaříme, jen ji spaříme horkou vodou, abychom nevyvařili léčebné silice. Další možností je jitrocelový sirup. Dobré jsou také bambusové výhony, které pročišťují horko a rozpouští hlen. A výjimečně v tomto případě doporučuji i farmaceutický produkt a to lék s obsahem n-acetylcystejnu, jako je ACC long či Mucobene. Nejenže pročišťuje horkost plic, ale zároveň slouží jako stavební látka Glutathionu, což je konečný antioxidant (končí u něj aktivita všech antioxidantů), což je u infekcí více než vhodné.
Naopak zcela nevhodný je v případě horkosti zázvor! To je častá chyba, kterou dělá spousta nemocných. Spousta podobných vychytávek se součástí našeho lowcarb online kurzu.
Pevné zdraví přejí,
Lukáš s Monikou
